top of page
Vyhledat
  • Obrázek autoraDeni

Kdo vede?


Sedím na sedačce a dívám se na jeden český film. Často, když jsem v Čechách tak si jeden nebo dva pustím a společně s tátou a jeho přítelkyni se díváme. Sbližuje nás to. Jsou to takové ty vzácné momenty kdy jsme pohromadě. Vybrala jsem film tanec na špičkách. Nenáročnou komedii o tanci. Jak název vypovídá. V jedné scéně, žena vyzve muže k tanci a on jí řekne, že netančí. Načež mu žena odpoví, že to nevadí, že ho povede. V ten moment se táta ozve.

Ale to vadí, muž má vždy vést. Podívám se na něj s tázavým výrazem hledajícím známku vtipu. On to však myslí smrtelně vážně.

Nato se na něj jeho přítelkyně obrátí a povídá. A proč by jako měl vést muž, vede přece ten, kdo to umí lépe. Jak by si jinak zatancovali? Logicky, když je žena lepší tanečnice, tak vede.

Na to ma samozřejmě můj táta pohotovou odpověď. Vede muž, protože to tak vždy bylo.


Tak teď už se musím ozvat i já.


Tak zaprvé. Muži a ženě není předem určeno jestli mají vést nebo se nechat vést. Je to přece jen na nich, jak si to určí.

Zadruhé, to že mají muži vést je jakýsi starý stereotyp, který dnes už dávno neplatí. Zbytečně vyvíjený tlak na muže a ti potom ztrácí odvahu vyzvat ženu k tanci, jelikož mají obavy, ze žena tančí lépe než oni. Zbytečně.


Všichni muži, se kterými jsem tančila se rádi nechali vést a po překonání jakéhosi nainstalovaného stereotypu a odproštení se od něj, si to dokonce užívali.

A za třetí tati, když žena umí tančit a vede muže, tak často ani nepoznáš, že je to ona kdo vede.


Táta rád tančí. Když byl v pubertě, tak dokonce vyhrál jednu taneční soutěž. V tu dobu možná nebylo bežné aby se žena ujala vedení, ale doba se mění.

Táta na mě sice koukal jako ze mou zprávu pochopil, ale přesto jsem věděla, že tento model zcela jistě za svůj nepřijme.


Nevadí, né všechno je pro každého.


Člověk má tedy volbu. Buď bude žít ve stereotypu, a nebo přijme nové výzvy. Výzvu k tanci třeba, a nezáleží na pohlaví ani na taneční úrovni. Co si přece chceme užít, je přítomný okamžik. Na chvilku zapomenout co se děje kolem nás a prostě jen být.





O tom, jak jsem se dostala k tanci a co pro mě znamená si můžete přečíst v mé knize.

18 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Slowtober

Comments


bottom of page